SYMBOLY DOBY 1.

REALITA PRVNÍHO LHÁŘE

část I. 

Už asi není tajemstvím že rok 2020 bude symbolem asi největší světové LŽI a mystifikace jménem COVID nebo Corona. Je už nadmíru zjevné, že jsme se staly obětí blamáže a jejího záměru. Současné prosakování této skutečnosti se však zdá jako ne příliš podstatné. Záměr "lháře" totiž v tuto chvíli zvítězil, protože světová ekonomika byla už dostatečně narušena a ustrašená poslušnost zafungovala na plné čáře. Zdá se jakoby jsme teď byly vydání scénářům vlád a potažmo tzv. Majitelů bez jakékoli šance na svobodu. To ale není úplně můj obor a tak raději přejdu k tématu, kterým je sama LEŽ jako psychická veličina a jejímu významu pro růst našeho vědomí.

ŘÍKÁ SE, ŽE VŠE CO SE DĚJE JE POŘÁDKU! Jsem přesvědčen, že energetický potenciál LŽI jako takové, je buzení zájmu a zvědavosti, protože chce být odhalena. Chová se tedy stejně jako nevědomá kvalita působící většinou negativně na jedince, se záměrem být přijata do jeho vědomí. Rozdíl je jen v tom, že je lež často záměrně tvořena zvůlí konkrétního člověka nebo skupiny lidí, čili jejich vědomím, a vytváří falešnou realitu pro ostatní, kteří v této lži žijí. Tím se to co lež zakrývá, stává jejich nevědomím stínem. Je dobře vidět už na vývoji dítěte jak se postupným učením a chápáním vymaňuje z vlastních lží tvořených úsudkem, a z těch které přichází z okolí. Každým odhalením integruje do vědomí novou skutečnost a takto se rozvíjí jeho poznání. Podobné je to s vědomím kolektivním a taková zásadní blamáž s falešným poplachem Corona, která se nyní odhaluje, je pro svět velice důležitá. Stala se totiž jakýmsi vrcholem obrovské pyramidy lží tvořených po dlouhou dobu a má zásadní potenciál k jejímu přetížení a zhroucení až po základy. Odhalení toho že žijeme v realitě LHÁŘŮ může na masové kolektivní úrovni způsobit obrovský krok, který nazýváme změnou paradigmatu. Masivní uvědomění, že to čemu jsme věřili byla blamáž, by mohlo změnit samotný směr dění a narušit i to co mělo být lží dosaženo. Jestli k tomu dojde, a mě se zdá že ano, bude velice důležité zvolit co nejméně destruktivní, postupné, ale jisté převzetí odpovědnosti z rukou těch kterým jsme ji svěřily.

Ani po té sice nebudeme žít v čisté skutečnosti, ale mohly bychom ji být zase o něco blíž. Možná vám tu chybí jeden výraz, a tak to raději vysvětlím. Záměrně zde neužívám slova jako pravda a nepravda, protože je v této souvislosti nepovažuji za relevantní. Pravda je totiž výraz pouze pro subjektivní užití a všechny pravdy na rovině objektivní jsou pouze relativní. Z toho plyne, že lež nebo blamáž je stále přítomný stav reality, který díky poznávání ke skutečnosti směřuje. Může mít například charakter schodiště, kdy každé prohlédnutí nějaké konkrétní části lži je krokem na další stupeň. Dalo by se říci, že lež je nevědomá potentní skutečnost a zvědavá mysl či její zájem, je motorem vědomí jenž ji objevuje. Jde tedy o objevování skutečnosti, jejíž podstata je v čase a prostoru nadále proměnlivá, zatím co pravda má tendenci setrvávat, a tím se stává velice rychle relativní. Ani můj článek není žádnou pravdou. Je však naprostou skutečností této přítomnosti, protože není mým záměrem lhát. To ale neznamená, že už zítra nebude jeho platnost pozměněna třeba i pro mě.

Takže jak vlastně vzniká taková kulturně společenská realita? Podle všeho to vypadá, že je založena na NÁZORU, což je v podstatě nevědomý sebeklam, anebo záměrná LEŽ. Do toho se přimíchají emoce, pocity a touhy, a tento mix utváří to všechno čemu věříme. Každopádně je celá realita totální mystifikací a lunaparkem ve kterém hrajeme své role. Ti nejschopnější jedinci se dostávají do horní spol. vrstvy a získají moc. Moc sebou přináší mnohé pokušení a to potlačuje empatii i odpovědnost k okolí. Takoví lidé se pak stanou těmi prvními "lháři" a jejich NÁZOR vytvoří realitu, v níž začne žít postupně celý svět. Zároveň s tím se vytvoří takzvané SYMBOLY DOBY. Naštěstí, jak jsem na začátku již psal, potenciálem lži je její odhalení - tedy toho co zakrývá, a tak máme šanci udělat další kroky po zmiňovaném schodišti s nadějí a vírou, že je to pravá cesta ke skutečnosti, po níž touží sama duše.